Nové Hamry

Tak jsme se dlouho těšili a už to máme za sebou. Co? Náš „Výlet s prodlouženým pobytem“ v krásném hotelu Malamut v Nových Hamrech. Tam jsme opět letos po delší době vyrazili my páťáci a někteří šesťáci vlakem, s batůžky, sluníčkem a hlavně s dobrou náladou. Počasí nám od prvního dne přálo, takže jsme se po příjezdu ubytovali a rovnou vyrazili na nedaleké hřiště a průzkum okolí. Nové Hamry patří mezi malé podhorské obce Krušných hor nedaleko Karlových Varů.

Naše třídy tam odjely již po několikáté, protože krásná příroda, pěkné sjezdovky i moderní nové dětské hřiště stojí za návštěvu. Naše odpoledne prvního dne patřilo výletu na rozhlednu Pajndl, cca 3,5 km od Hamrů. Vzali jsme si dobré boty, buzoly, paní učitelky našly v mobilu popis trasy a šlo se. Zpočátku radostně. Po několika prvních kilometrech pomaleji, ale stále. Později už hlavně s těšením se na návrat do hotelu, protože jsme měli slíbené koupání v bazénu. Ale zvládli jsme to a na rozhlednu někteří z nás vyšli všech 114 schodů! Užili jsme si nádherný výhled na Nejdek a do okolí a dokonce byl vidět i hotel Imperial v Karlových Varech. Po návratu nám večeře chutnala jako nikdy, a také odměna v podobě bazénu byla prima tečkou za horkým dnem. Večer z nás únava spadla, a abychom nezaháleli, luštili jsme ve skupinkách křížovku a těšili se na další den. Druhý den ráno se začalo nebe lehce zatahovat, takže jsme změnili plány a vyrazili k lesu za sportem a hrami. Využili jsme tam krásný přírodní prostor ke stavění lesních chaloupek a příbytků a věřte nám, nemuseli by se za ně stydět ani renomovaní architekti. Někteří žáci se po návratu do hotelu a dobrém obědě nesměle ptali na délku dalšího výletu. Paní učitelky je uklidňovaly, že to zvládnou a po lehkém odpoledním klidu nastalo další, tentokrát kratší putování po naučné stezce pojmenované po fotografu Rupertu Fuchsovi. Ta vedla většinou lesem a všem se líbila. Užili jsme si cestu, díky naučným tabulím s popiskami už si také umíme lépe představit, jak těžký byl vždy život na horách a jaká dřina je hornická práce. Odpoledne rychle uteklo a všichni už se opět nemohli dočkat do vody v bazénu. A co bylo po dobré večeři? No přece hry s kamarády a odměny za splněné úkoly o naučné stezce. Ráno nás probudilo opět sluníčko, takže jsme se mohli vydat na poslední, ale nejdůležitější výšlap plný úkolů, tentokrát za pokladem. Netrvalo dlouho a byl náš. Ještě chvíli jsme pobyli na hřišti a pak už hurá sbalit a připravit se na cestu domů. I když jsme se těšili, klidně zase na výlet vyrazíme. A kam? To se uvidí!

Za všechny turisty a turistky napsala: A. Zmijová