Turistický výcvik VII. ročníků

13. 6. – 17. 6. 2022

Konec školního roku se kvapem blíží, dny už se prodlužují, sluníčko svítí vysoko nad hlavami, zvířátka se probouzejí a vylézají ze svých brlohů, ptáci krouží vysoko na obloze, prozpěvují a venkovní teploty jsou jako stvořené na výlety, vycházky, poznávání nových míst a pobyt v přírodě. A stejně jako v minulých letech se také i v tomto školním roce 2021/2022 uskutečnil týdenní turistický výcvik sedmých ročníků v termínu od 13. 6. – 17. 6. 2022, kterého se zúčastnily třídy VII. A a VII. C. Dohromady nás bylo 16 žáků + vyučující, tedy pořádná parta dobrodruhů.

Tak zkuste uhodnout, kam že jsme to vlastně jeli? Která hezká místa jsme v rámci turisťáku navštívili? Zahájení celého programu začalo v pondělí 13. 7. v 8:00 hodin ve škole výrobou reprezentativních vlajek třídy a poučením o BOZ při pohybu v přírodě. Odtud jsme se vydali MHD na dolní nádraží a pokračovali jsme autobusem dál do obce Kyselka. Zde jsme zahájili výstup až na rozhlednu Bučina s neskutečným převýšením 218 m na dvou km. Pro ty, co si takové převýšení úplně nedovedou představit je to dvoukilometrový krpál vzhůru. Odměnou nám však byl čarokrásný výhled z rozhledny a sladké občerstvení na vrcholku hory. A zde jsme si také vyzkoušeli, jak určit světové strany a jak udělat provizorní přístřešek v přírodě. Přestože by v něm někteří chtěli zůstat minimálně přes jednu noc, museli jsme všichni sestoupit zpátky dolů na autobus, abychom se mohli druhý den vydat vstříc dalšímu ze zážitků.
Ani v úterý jsme nelenili a vyrazili jsme pěšky z Tuhnic do lanového centra na Sv. Linhart. Silnější povahy se zde odvážili obléct sedáky, a po krátkém nácviku zacvaknout karabiny na lano a vyrazili na průzkum po stezce v korunách stromů. Ti ostatní nám zespodu fandili a povzbuzovali nás. Každý, kdo se překonal a kdo vystoupil ze své tzv. komfortní zóny, obdivoval výhled do okolí z ptačí perspektivy, překonával nelehké překážky a mával na nejednoho fotografa. Vždyť toto lanové centrum je jedno z nejvyšších v celé České republice! Dobře my!
Nezapomněli jsme ani na výlet na kolech. Po kontrole brzd, namazání řetězů a doladění drobných technických detailů jsme si užívali jízdu na asfaltové i šotolinové cyklostezce z K. Varů do Lokte, při které jsme pokořili vzdálenost ohromujících 40-ti km, které nám ukazoval tachometr po příjezdu zpátky do školy.
Lhostejné nám nebylo ani horské prostředí a proto jsme z nížiny od řeky Ohře zamířili vysoko do Krušných hor až do oblíbeného horského střediska Boží Dar, které leží nedaleko hory Klínovec, téměř u hranic s Německem. Zde jsme se vydali po stopách Ježíška, tedy Ježíškovo cestě. Žádné zapomenuté vánoční dárky jsme však bohužel nenašli, ale zato jsme mohli obdivovat krásy svěží a nedotčené přírody, přilehlých rašelinišť, rozkvetlé horské paseky a místní hřiště u lesa, na kterém by žáci nejradši zůstali a hráli si dodnes.

Také jsme se naučili jak stavět stany a přežili noc v ´divočině´ u nás ve školní zahradě pod širákem i ve stanech, naučili se rozdělat a udržovat oheň a dozvěděli se, že se v přírodě dá zažít spoustu zábavy a prožít jedinečné a nevšední okamžiky plné pohody.
Závěrem jsme vystoupali na Andělskou horu až úplně na hrad, který se již několik let zkrášluje a rekonstruuje. Počasí nám přálo a ze zříceniny bylo vidět široko daleko do okolí.
Unavení a hladoví, ale plni nových zážitků, dojmů a zkušeností se šťastní autobusem vracíme zpátky do Karlových Varů.
Příroda kolem nás je tak rozmanitá a přímo vybízí k výletům. Proto neseďme jen doma a pojďme taky ven prozkoumávat okolí. Všichni zúčastnění turisté to vřele doporučují!
Zážitky do krátkého článku sepsal: Jan Ris