Únor - Den s lesní pedagogikou

První pololetí školního roku pomalu končilo, a tak jsme si řekli, že bychom si všichni zasloužili odměnu za pilnou práci a vynaložené úsilí. Poslední lednová středa proto patřila návštěvě ze Střední lesnické školy ze Žlutic. Její paní ředitelka Ing. Bc. Radka Stolariková spolu s kolegyní a čtyřmi studenty přijeli do naší školy v doprovodu dvou psích slečen loveckých plemen a věnovali nám svůj čas, abychom se dozvěděli co nejvíce o zimním lese, chovu loveckých psů, lesní zvěři i práci myslivců, kteří o les pečují.

Největším lákadlem byly nádherné fenky Bára a Žofinka. Jejich trpělivost se všemi nadšenými obdivovateli byla obdivuhodná a o pohlazení a pochvalu rozhodně neměly nouzi. Čekalo nás dopoledne plné nových zajímavých poznatků, her i aktivit. Provětrali jsme si své znalosti, mnoho nového se naučili a hlavně jsme zjistili, že ani v zimě, i když se to nezdá, lesníci a myslivci nesmí zahálet. Naopak, práce je v lese stále dost a dost. Od krmení zvěře, přes péči o její zdraví až po počítání jednotlivých kusů. A věděli jste například, že samici od daňka se říká „daněla“? Že zaječice má až osm mláďat v jednom vrhu? A slyšeli jste už troubit jelena? Jinak zní zvuk, který vydává starý jelen a jinak troubení mladého samce. Nebojácnější z nás si mohli sáhnout do látkového sáčku a zjistit, co se v něm schovává. Je to živočich nebo šupiny ze šišek? Nevěřili byste, jak naše fantazie pracovala na plné obrátky. A uměli byste například pojmenovat obilí, které sypou myslivci na přilepšenou zvířatům do krmelce? Zkrátka pořád se máme o čem učit. Při loučení v tělocvičně nás ještě naše nová kamarádka studentka Eliška spolu s paní ředitelkou potěšily třemi krásnými loveckými skladbami zahranými na trubku a lesní roh. Na závěr našeho prvního setkání jsme si slíbili, že rozhodně nebude poslední. Už teď se na další společné chvíle těšíme.

Za všechny obdivovatele lesa zapsala p. uč. Zmijová